Srpen 2012

Bílá Opava

17. srpna 2012 v 9:10 | Fidelle |  Škrábání tužkou po papíře
Zdravíčko, miláčci!
Tak mě napadlo, že by bylo fajn, přidat zase nějakou kresbu, co vy na to? Anebo víte co? Neodpovídejte! Stejně ji sem dám! Je opět kreslená tužkou a je z dovolené, kde jsme, mimo jiné, byli na Pradědu. A tam se jde krz takovou krásnou přírodní stezku... Jednou jsem se nudila a tak mě napadlo, že bych ji mohla zkusit nakreslit jako ženu... No, posuďte sami, jak se to povedlo.

Jo, a mám skvělou zprávu - dneska si jdu koupit pastelky! Vy si říkáte, že je to blbost, ale já už nový pořádný pastelky potřebuju dost dlouho! Takžééé... Chci zkusit nakreslit něco barevnýho, no. Uvidíme, jak se to vyvrbí! Teď ale konec kecům a je tu výkres...

...Bílá opava.


Kterak jsem zaobrázkovávala povídky...

15. srpna 2012 v 21:02 | Fidelle
Tak jo... Rozhodla jsem se. Jak si už možná někteří mohli všimnout, mám nové obrázky k povídkám a ačkoli se za to stydím, jsem na ně hrdá. A tak mě napadlo, že bych mohla zkusit dělat obrázky k povídkám i ostatním, pokud by o to stáli. A proto tu je také tenhle článek. Stačí, když mi pod něj napíšete to, co budu chtít vědět.

Chlapec s tyrkysovýma očima

14. srpna 2012 v 18:39 | Fidelle |  Originální jednorázovky
Ahoj, všichni, jež hrabě Vlad Dracula dosud nepoctil svou návštěvou, tudíž se stále můžete pyšnit bijícím srdcem a chutí po obyčejných nápojích jako je Frisco nebo Kofola. Mě samou navštívil tento milý pán dnes po obědě, naštěstí jen skrz televizní záznam. Ale slušelo mu to. Protože ho hrál Gary Oldman, že? No, a když ho hraje Gary, tak musí být aký? Prepychový! Jo, to jsem si zase vzpomněla na Rebely, ale to tu nikdo nezkoušejte chápat. Dneska jsem mírně cvoklá...

Tak, úvod už máme. Teď se jen sdostat k tomu, proč tu jste -> Povídka! Ó, ano, něco jsem zpatlala, ačkoli... Hm, úroveň toho radši posuďte sami. Ale věnovat bych tenhle kousek chtěla Penn, protože, ačkoli ho nemusí komentovat, mi vážně pomohla a já bych chtěla zase nějak pomoct jí, jenže na nic nemůžu přijít. A taky to má být trochu symbol, že jí vážně držím palce. A jsem s ní, i když o tom neví.

Ale už tu moc plkám, což? Tož... Upířata, můžete se dát do čtení, pokud vám nevadí případná psychická újma.



Ve stínu

12. srpna 2012 v 13:20 | Fidelle |  Škrábání tužkou po papíře
Tak. Abyste si nemysleli, že už neumím kreslit, a že sem dávám jen archivované obrázky, mám tu pro vás něco čerstvého. Něco, co původně mělo znázorňovat mé nynější rozpoložení, jenže pak se to zvrhlo v nějakou podivnou ilustraci kdoví, k čemu. Vlastně se tomu ale nedivím, protože poslední dobou jen vymýšlím různé scény a děje, tak proč bych si je i neilustrovala, že? Každopádně příběh k tomuhle není ještě hotový a já netuším, jestli vůbec bude.

Co se týče jiného, mám rozepsané dvě krátké povídky a pokračování k Není úniku i k Omnie, až na to, že u obou jsem na mrtvém bodě. Asi pár řádků umažu a zkusím to jinak. Teď už ale nebudu otravovat, protože vy jste sem asi přišli kvůli obrázku, ne? Tak tady je...

Ve stínu.


Svět pláče... Nevidíš?

8. srpna 2012 v 15:19 | Fidelle |  Originální jednorázovky
Ahoj, vy všichni. Všichni, co se měníte i zůstáváte stejní. Všichni, kdo se dostáváte z nejhoršího nebo jste šťastní.

Nevím, co k tomuhle říct. Bylo to psané ve zvláštní náladě a ta jsem to taky nechala. Je to zvláštní a divné a přesto mě to fascinuje, ačkoli svoje povídky jinak nemám moc ráda. Říkejte si ale, co chcete. Ne každý to může pochopit. To, co tahle povídka pro mě znamená už jen proto, že je v ní zmínka o dědečkovi... I když to celé má jen kolem tří set padesáti slov, pro mě to opravdu má tu hodnotu. Ne, nemíním vás tu zdržovat. Prostě čtěte a žijte a dělejte, co vás baví.



Zachráněná..?

6. srpna 2012 v 12:36 | Fidelle |  Škrábání tužkou po papíře
Už kdysi dávno mě chytl amok a já kreslila a kreslila. Těch kreseb je spousta, ale já jich nakonec vybrala jen pár, protože ostatní... No, nezdají se mi tak dobré. Když jsem tenhle obrázek po pár týdnech viděla, pořád jsem nad ním musela přemýšlet.

Víte, co mám na brazech a obrázcích nejradši? Je na něm zachycen jediný okamžik, který si my můžeme vykládat zcela po svém. Zrovna jako zde. Ona dívka nemusí být princezna, když má na hlavě korunu. Třeba se s kamarádkami šla projít, objevila díru, spustila se do ní a objevila poklad... Nebo to je princezna a v díře sídlí drak. Je už jenom na nás, zda budeme tvrdit, že jí kdosi táhne od draka pryč nebo že zbabělí dvořané považují její oběť za svou záchranu.

Promiňte, moc nad tím uvažuju. A moc vás tu otravuju. Vím, že tahle kresba je dost nereálná, ale proč kreslit reálné věci, když je máme všude kolem sebe? Vždyť vymyslet si a na obrázku přivést k životu je mnohem zajímavější! Ale ne, zase jsem se rozkecala...

Vlastně vím, k čemu tímhle směřuju. Strašně moc bych vám sem chtěla šoupnout odkaz na jednu úžasnou písničku! Je od Alexandra Rybaka, který má mimochodem krásné štěněčí oči a usměvavou pusu a prostě připomíná gumového medvídka! To má logiku, že? Fajn, můžete to posoudit tady. Ale i kdyby se vám nelíbil, radši nic neříkejte, protože to by mě mohlo strááášlivě ranit. Mě a Čajunku. Jsme dva blázni, no. Do něj...

Fajn. Už jsem toho nakecala dost a seznámila vás s Alexíčkem, je na čase dodat tu slibovanou kresbu...

Zachráněná..?


Kterak jsem převlíkala blog...

5. srpna 2012 v 10:15 | Fidelle
1.Prastará skládka povídek


Já říkám: Je to děs běs... Ale když jsem ho dodělala, byla jsem nadšená, protože se mi moc líbil. Pak mi ale začalo lézt na nervy jak cizí a neútulný byl... Kdo by chtěl žít v domě, co vypadá jak zbytý z pár plechů ze skládky? Proto jsem propadla panice a změnila ho, jak to nejdřív šlo... Kdo má zájem tu hrůzu vidět větší, ať si klikne.
Doba: 17.7. - 4.8. 2012
Spokojenost: Zprůměrováno cca 35 %

2. Kreativní Fidellino doupě


Moje kecy k tomu: Jakmile jsem ho dodělala, byla jsem nadšená. Je jednoduchý, ale přesto se mi moc líbí! Myslím, že pokud si neokoukám barvy, bude chvíli trvat, neže půjde pryč. Kdybyste chtěli posoudit, jak má vypadat, prosím.
Doba: 5.8. - 24.10.
Spokojenost: 97 %


3.Fidellino doupátko


Co mi leží na srdci: Při nastavování tohohle layoutu proběhla velká rekonstrukce, která mě totálně znechutila. Jinak byl fajn... Plná velikost je tu
Doba: 27.10. - ?
Spokojenost: 99 %


Fanfiction

4. srpna 2012 v 19:02 Rozcestníky

Fanfiction

HP - Kapitolové...



Charlotte si žije svůj poměrně poklidný život ve Francii, kam naštěstí zatím jen doléhají zprávy o Voldemortovi z Anglie. Přesto i francouzští bystrozorové pomáhají zasahovat, a jedním z nich je právě Lottin otec. Ten je však jednoho nešťastného dne zasažen Avadou a matka i s Lott odcházejí z Francie za novým životem. Do Británie. Lotty tam nastupuje do nové školy a tam se teprve ozkouší její schopnost, ztratit se v davu a ovládání vlastní mysli, když je zamilovaná až po uši.

Poznámka: Povídka ze starého blogu, která má sice můj vytoužený námět, ale zpracování, bohužel, stojí za pendrek. Proto jsem se rozhodla ji přepsat a udělat si tím radost ve dnech zlých a nepříjemných. Ne, nemyslím, že ji dotáhnu do konce. Ale proč do toho jdu? Protože hlavní hrdinkou je Charlotte Evans, moje alter já! A sám Sirius Black - má potterovská platonická láska!

Status: Rozepsáno a jiné fanfiction kapitolovky nebudou, dokud to nedopíšu!

Slov: 16 250

Kapitoly:

HP - Jednorázové

~ Cigaretový kouř ~


Jednorázka o mých nejmilejších bratrech. Uhodne někdo, kdo jsou ti dva? :D

Tři Grácie

3. srpna 2012 v 19:16 | Fidelle |  Škrábání tužkou po papíře
Když jsem byla na dovolené, mimo psaní a stýkání se s příbuznými, jsem kreslila. Byla to úžasná relaxace, po všem tom mluvení a vyptávání se... A tak bylo stvořeno jedno z "děl", která jsem jako jediná při všem tom čmárání dodělala...

Tři Grácie...

Tyhle tři holky jsou podle mytologie dcerami nejvyššího Dia a symbolizovaly pospolu krásu a půvab. Jinak jsou pro ně symbolické i jiné věci, které já ovšem nijak při tvoření nezkoumala. Teď už ale... No, hodnoťte, prosím.