Prolog

30. září 2012 v 12:47 | Fidelle |  Omnia vincit amor
Ahoj, zlatíčka :)

Asi se divíte, co to tady na vás vyplynulo. Abych řekla pravdu, ano, udělala jsem to zas. Přepsala Omniu. Tu povídku miluju čím dál víc. Baví mě vymýšlet všechno, co se stane... A pořád mi připadá, že si zaslouží lepšího autora, než já. A tak píšu znovu a znovu ve snaze, něco udělat, něco změnit. Nevím, nakolik se to daří, ale doufám, že jednoho dne na tom budu aspoň tak dobře, jako Lith...

No, ale... Konec keců, že ano.. Víte, šidím vás o komentáře a kašlu na vás. Nepamatuju si, kdy jsem naposled komentovala u některé z vás a je mi to upřímně líto. Přesto vás chci, alespoň tady, u prologu, požádat o konstruktivní kritiku. Ráda bych se dozvěděla, co jde zlepšit, co vám na mém stylu vadí. Chtěla bych jednou psát dobře a to bez zlepšování nepůjde.

Ráda bych tenhle kousek věnovala Lith jako omluvu za to, že v něčem s ní prostě nemůžu souhlasit.



Z čaje stoupala pára a spalovala mi obličej vlhkou horkostí. Bylo to utrpení. To, jak jsem svírala vařící šálek v třesoucích se rukou a tváře pálily, jako bych přes ně přejížděla kusem uhlí právě vytaženého z krbu. A přesto jsem odmítala odložit hrnek čaje, který mě hřál do rukou a voněl slabou, jablečnou vůní.

Odmítala jsem ho pustit, protože právě tohle mi poradil kdysi táta, když jsem mu vyprávěla o jednom ze svých snění s otevřenýma očima. Nejdřív se mu smál, pak se mu ale zablesklo v očích a sklonil se ke mně. Položil mi ruku na rameno, podíval se mi do očí a mluvil. Byla jsem malá, nepamatuji si, co říkal, ale vím jistě, že to bylo něco o tom, že na snech není nic špatného. Ale je třeba se držet skutečnosti. A já už dávno nebyla malé dítě, co si mohlo kdykoli vymýšlet. Teď jsem byla skoro plnoletá holka, co si nemůže dovolit tak často opouštět realitu.

A bolest mi tu možnost dodává. Bolest mě poutá k mému tělu stejně, jako železné okovy. Cítím jsem, jak mi šálek spaluje kůži. Vím jsem, že je jistě celá červená, ale... Jak řekl táta, realita je důležitá.

Pálí to...

Realita.

Hrozně moc to pálí...

Je.

Už neudržím ten šálek v rukou!

Důležitá.

Padá k zemi, tříští se. Doktorka na mě ječí. A já ji nevnímám. Nevím, co se se mnou stalo, ale ruce mi ochabují a já padám z křesla. Uhodím se do hlavy. Ruka se mi zaboří do koberce a já cítím, že ten je nasáklý něčím horkým a teplým. Z posledních sil otevírám oči. Čaj. Všude je čaj. Mísí se s mou krví. Z rány na ruce se řine jasně rudá krev. A já zavírám oči. Nemám sílu. Usmívám se...

~.~

Už je to měsíc... Měsíc od události v pracovně psycholožky. Třicet pět dnů od tátovy smrti. Ano, ještě pořád to počítám. Počítám a opakuju si stále, co všechno jsem mohla udělat, aby to dopadlo jinak. Mohla jsem mu říct, že chci, aby zůstal doma... Neposlechl by. Mohla jsem zavolat do práce a říct, že je nemocný... Stejně by šel. Mohla jsem... Mohla jsem něco udělat! Určitě.

Táta byl francouzský bystrozor. Byl jedním z prvních, kdo se nechali dobrovolně přidělit do Anglie, kde už začínala zuřit kouzelnická válka. Byla jsem na něj pyšná. Na jeho odvahu. Na to, co dělá pro angličany, i když k nim vlastně nepatří... Teď nejsem. Nechci být. Kdyby byl o trochu víc sobecký, zůstal by doma. Kdyby byl o trochu míň dobrosrdečný, myslel by na svou rodinu, zůstal by s námi. Ale on ne... A já ho za to nenávidím.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lilyan Lilyan | 30. září 2012 v 14:53 | Reagovat

Páni zlatíčko Fidellko je to krásný. Mimochodem za to si zasloužíš díl k láskce už na tom pracuju :) Je to tak procítěné a dokonalé až se mi z toho tají dech. Je to dokonalé Fidellko :) Už jsem ti chtěla říct Charlie, ale asi na to už tady na tom blogu neslyšíš co? Dokonalá práce Fidellko ♥

2 Surynka Surynka | Web | 30. září 2012 v 16:51 | Reagovat

Musím říct, že se to víc a víc zlepšuje :) Ale ani předtím jsem k tomu neměla výhrady, takže nebudou ani teď. Možná jedna: Přestań furt předělávat to, co je výborné a piš dál, ujá bych docela ráda věděla, jak to pokračuje :D

3 Emma Emma | E-mail | Web | 1. října 2012 v 12:51 | Reagovat

Neviem síce ako vyzerala pôvodná verzia prológu, ale tento sa mi naozaj páčil. Bol emotívny a precítený, až som si takmer pripadala, že ten hrnček držím ja:D Dúfam, že sa čoskoro dozviem, ako to bude pokračovať:)

4 Kallia Kallia | Web | 2. října 2012 v 2:28 | Reagovat

Je to báječný... tak to přestaň furt přepisovat, nebo ti natrhnu úsměv, babo jedna puntičkářská! :D ;)

5 Emmi Emmi | Web | 3. října 2012 v 16:22 | Reagovat

no, až na to, že pořád nevíme víc, než že tvůj taťka umřel, jsi sestřenka Lils, a budeš chodit do Bradavic, je to super. ale taky bych si třeba ráda přečetla tvé setkání se Siriusem, nebo něco takového, ne pořád stále prology...
krom toho ale snad výhrady nemám...
vzpomínáš si, jak jsem Ti jednou vytýkala přílišné pouřívání présensu historického? tak teď přesně se ti povedlo ho usměrnit tak, že tam dokonale zapadá. a pokud chceš konstruktivní kritiku, tak snad jen to, že by dva poslední odstavce na sebe mohly navazovat malinko hladčeji.

a pokud jde o ty komentáře, viz Skype.
poroučím se

6 Snapeova Snapeova | Web | 3. října 2012 v 17:24 | Reagovat

S kamarádkou jsme založily skupinu pro všechny pisatele, ale i čtenáře. Pokud se máš s ostatními o co podělit a chtěla bys, nebo bys ráda našla povídky nějakých autorů, které neznáš, budeme rády, když se připojíš :)Rády by jsme sjednotily co nejvíce autorů i čtenářů.
http://www.facebook.com/groups/147430908733223/

Moc se omlouvám, ale nenašla jsem rubriku pro reklamy, kam bych ti tuto informaci mohla poslat

7 nel-ly nel-ly | Web | 26. listopadu 2012 v 16:01 | Reagovat

Wohou, to je začátek povídky. Hned jsem ráda, že jsem na to klikla.

8 Bree Bree | Web | 4. ledna 2013 v 15:20 | Reagovat

Už dřív jsem si to chtěla přečíst, ale teď jsem zjistila, že jsi to předělala... Nemám k tomu žádné extra výtky, snad ani jedinou, když si teď vzpomenu, co se tam stalo... Já myslím, že tam z toho hezky vyzařují pocity, a tak... ;)

P.S.: Když jsem ti tu psala komentář k článku "Vymíráme", tak jsem stoprocentně nevěděla, že jsi to ty, ale teď ses objevila u Juliet a Surynky v odkazech, takže jsem si úplně jistá... Už kvůli té Omnia vincit amor... :D

9 Pouli Pouli | Web | 17. února 2013 v 21:01 | Reagovat

Je mi to povědomé. Už jsem to někde četla. Nebo někdy...?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama