Doupátko navštívil svatý Martin :)

20. prosince 2012 v 18:09 | Fidelle
A že bylo na čase...


Jak přicházejí Vánoce, čím dál víc propadám zoufalství. Nesnídám, nesvačím, nestihnu to, nesta... však vy to znáte. Škola mě obírá o čas a já tři dny před Vánocemi s hrůzou zjišťuji, že vlastně nemám skoro žádné dárky. Dopisní papíry leží připravené, ale já si zatím na ně nenašla čas. Dárky, které tu mám nejsou zabalené, přičemž některé musím už zítra předat. Mám pocit, že se mi točí hlava... A já tu sedím a píšu.

Včera jsem si vyšetřila čas (čtěte vynutila) na to, abych v sobě trošku povzbudila Vánočního ducha a to ničím lepším, než lehce Vánočním layoutem pro to moje Doupátko. Jo, taky to odnesla známka za test z biologie, ale stejně to stálo za to. Ostatní tam mám jedničky, tak to snad nějak půjde. Ale teď už jsem spokojená. Teda až na ten nápis, nad tím jsem dřepěla půl hodiny a ani pak to nebylo dobré. Jen jsem neměla sílu, pitvat se v tom dál.

Co se týká psaní, žádné zlepšení se neděje. Možná by se teď hodilo říct něco v tom smyslu, že nad tím sedím a prázdně hledím na kurzor, jenže ani to ne. Už ne.. Složku s novou kapitolou jsem neotevřela už pár dnů a bojím se, že to je kvůli strachu z toho, že už to prostě dopsat nedokážu.

Zítra možná všichni umřeme, i když mám dojem, že by mi to samotné nevadilo. Osvobození by to bylo. Jako malá jsem strašně často uvažovala nad smrtí. Jaké to bude, až tu nebudu. Až zmizí moje vnímání. Děsila mě ta představa. Byla bych radši, kdybych mohla alespoň sledovat život ostatních, ale to, že jednou zmizím docela a pak, až zemřou ti, co mě znali, zmízí i vzpomínka na mě... Bylo to děsivé nad tím přemýšlet a to nejhorší na tom bylo, že mě tyhle myšlenky pronásledovaly hlavně před spaním. Ve ztemnělém pokoji. Sama. Nikdy jsem nebyla dítě, co ždímá v ruce plyšáka. Ano, ráda jsem si s nimi hrála, ale v noci jsem se jich spíš bála. A tak mě uprostřed té velké tmavé postele pronásledovaly černé myšlenky, které si pak pohrávaly se sny, v nichž jsem neexistovala.

Kruci, trochu jsem to posmolila. Tohle měl být veselý článek. O tom, jak dobře mi je, Vánoci za dveřmi a sněhu alespoň v Doupátku a ono nic. Omlouvám se, jestli se najde ještě někdo takový, kdo tuhle lehce připomatenou zpověď dočte do konce. Ach, moment, asi vím, kdo to bude. Illienel, no jasně. Illienel, co všechno zvládá a má se pořád fajn. Někdo, kdo mi tolik připomíná, kým bych chtěla být... Ona je vlastně ta, pro kterou jsem tenhle lay dělala. Už jsem jí sněhový slíbila jednou a nakonec z toho sešlo. Tak já to teda teď slavnostně napravuju a přeju veselé Vánoce všem...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 blažena blažena | Web | 20. prosince 2012 v 18:16 | Reagovat

Neumřeme a když se nestíhá na Vánoce, tak se zase nic tak moc neděje, jsou to jenom svátky...
Přeju hezké vánoční svátky...

2 Illienel Illienel | E-mail | Web | 20. prosince 2012 v 18:44 | Reagovat

Ty trdlo...já nikdy nestíhám! :D Možná ted v tuto chvíli mám konečně možnost všechno dohnat, ale je toho tolik, že...prošvihla jsem odeslání přáníček a dárků na Vánoce a ted to všem dojde až po svátcích, to mě mrzí nejvíc...ale tak si vánoční přání můžou schovat na příší rok :D A dopisy budu psát asi až o víkendu, dřív to nevidím :D Hold, kdo si počká...ne, to nebylo pěkné...ale tn se dočká! Mrzí mě ty Tvé sny a představy o smrti a černé myšlenky v posteli...já objímám plyšáky dodnes a ne jen jednoho...nahrazují mi vzdálené kamarády a přitulím se k nim vždy, když je mi úzko nebo zima nebo cokoliv...Víš, co Ti povím? I kdyby svět jednou nakrásně skončil (a on jednou skončí, ale to si ještě počkáme), vzpomínka na nás tu bude vždy...už jenom díky blogu, i když je to možná divné...ale myslím, že intenret už nezmizí a to, co vytvoříme a odevzdáme vesmírným sigálům, si možná přečte nějaký mimozemštánek za 300 let ;) A pak...věřím, že nás po smrti čeká krásný svět...kde nic dobré nebude zapomenuto. Takže ani Ty :-* Budeš tam někde a budou tam i vzpomínky na Tebe a lidi, co Tě měli rádi budou tam budou s Tebou :-) Věřit mi nemusíš, ale...já jsem si tím jistá! A Omniu určitě dopíšeš, jen to prostě chce čas...a třeba mezitím napíšeš něco jiného. Přiletí k Tobě Múza jako sněhová vločka, zlehka usedne na okno...zadívá se na Tebe, usměje se a řekne: "Tak co, Dellinko...nezakouzlíme si spolu sněhový taneček?" A Ty vykouzlíš něco nového :-) Protože to Ty vážně umíš...a já si to potom, přesně jak tušíš, moc ráda přečtu :-) A když bude chvilka, napíšu i komentář :-) Protože tak to má být...A lay je krásný, jak už jsem Ti říkala - nevím, co se Ti na tom nadpisu nelíbí :P Přeju Ti, aby se kolem Tebe zastavil čas a Ty jsi stihla chytit vánoční vlak :-) Vlak klidu, pohody, radosti a dobré vánoční pohody...Posílám Ti vagon lásky, přátelství, radosti, pohody, dobré nálady, vůní a vánočních koled a doufám, že budeš čekat na nádraží a vyzvedneš si ten náklad ;) Jen jen a jen pro Tebe...každ z nás máme svůj vagon...jde jen o to, nenechat si utéct jízdní řád...ale každý vlak se dá doběhnout, i když nám někdy jdou špatně hodinky :-) Tak nevěš hlavu...a za rok pojede vláček zas...úplně stejný...a bude tam každý kousíček štěstí a vánoční atmosféry, který Ti letos uteče...o žádný z nich nepřijdeš. Jezdí každý rok a ty nevyzvednuté se hromadí...je jen na nás, kdy si je vyzvedneme :-) Mám Tě ráda, zlato. Krsné Vánoce!

3 Kallia Kallia | Web | 20. prosince 2012 v 22:31 | Reagovat

-_-

4 Surynka Surynka | Web | 21. prosince 2012 v 14:32 | Reagovat

Lay je nádherný, takový hezky Vánočně-zimní :)
Tvoji náladu chápu, taky jsem to tak letos vnímala. Tátovi našli nádor na mozku. Na neurologii nám řekli, že nemám počítat s tím, aby se dožil mých narozenin (leden) a na neurochirurgii se sice tvářili optimisticky (ale jak nám řekli po operaci), nečekali, že by se táta uzdravil úplně. A najednou to pomohlo. Táta se zase může hýbat, může mluvit, rozumí, co mu říkáme a pamatuje si moje jméno. Někdy si říkám, kdy došlo k té radikální změně, kdy se to takhle posral*.. ke všem závažným změnám (těm opravdovým symptomům) došlo ze dne na den.. každopádně se koncem listopadu konečně vrátil domů a my s mamkou jsme si mohly užít jeho přítomnosti. Ale jak by zesláblý (kdo by nebyl, když proležel měsíc v posteli), zakže jsme se i dál museli o všechno starat my dvě a na Vánoce jsme mohly myslet až první prosincový týden, ale muselo se myslet na spoustu věcí, takže péct se začalo minulý týden a dárky jsem začala shánět nějak minulý týden a teď jsem to dodělala.. a ještě se obávám, že budu muset v neděli 23. na dodatečné nákupy kvůli dárkům.. Každopádně chápu, že nic nestíháš a je těžké se naladit do vánoční nálady.. mně samotné se to ještě nějak nedaří.. snad se to na Štědrý den zlepší.
Tobě přeju, ať nalezneš vánoční náladu, trochu si odpočinula a zároveň našla čas na vše, na co potřebuješ. Přeju ti, abys Vánoce strávila s těmi, se kterými chceš a taky, abys dostala to, co si přeješ. Ještě ti přeji, ať zase najdeš chuť a náladu na psaní a tvoření obecně. Hezké vánoční svátky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama